Botanická zahrada a Botanické muzeum v Berlíně – Dahlemu
Botanic Garden and Botanical Museum Berlin – Dahlem
http://www.bgbm.org

(5. 10. 2005 a 16. 5. 2006)

Jedna z nejznámějších botanických zahrad světa se nachází na v jihozápadní části Berlína ve čtvrti Dahlem. Její historie sahá až do konce 17. století, kdy se původně okrasná i užitková zahrada u berlínského paláce začala přetvářet na zemědělskou zahradu, posléze zde byly prováděny výzkumy Pruskou akademií věd a v roce 1879 zde bylo zřízeno Botanické muzeum, které funguje dodnes, a jehož součástí je i velmi cenná knihovna, sloužící zájemcům o botaniku. V současné době má botanická zahrada rozlohu něco přes 40 ha, včetně 16 skleníků s rozlohou kolem 6 tisíc čtverečních metrů. Pěstuje se zde kolem 23 tisíc druhů rostlin.

Při první cestě do botanické zahrady je třeba mít alespoň základní povědomí o tom, kde se nachází; po městě jsme totiž neviděli žádné upoutávky či směrovky, které by usnadnily její nalezení. Oficiální adresa botanické zahrady je Königin-Luise Strasse 6-8. Vstupné pro dospělé činí 5 euro (včetně vstupu do skleníku), což je zanedbatelná cena vzhledem k tomu, o jakou mimořádnou expozici jde. Otevřeno je po celý rok s výjimkou 24. 12., v těchto hodinách:

květen, červen, červenec 9-21,
duben a srpen 9-20,
září 9-19,
březen a říjen 9-18,
únor 9-17,
listopad, prosinec, leden 9-16.

Botanické museum je otevřeno od 10 do 16 hodin a vstup činí 2,5 euro.

Botanická zahrada má dva vstupy; jednak z již zmíněné Königin-Luise Strasse, a pak také z ulice Unter den Eichen. Celá plocha je řešena jednak geograficky (Amerika, Evropa, Asie) a jednak tématicky. Jsou zde rozsáhlé skalky, kde jsou rostliny sesazeny podle oblastí, v nichž rostou, je zde arboretum, kde je soustředěno téměř 2 tisíce druhů a kultivarů dřevin (dřeviny jsou navíc pochopitelně roztroušeny po celém území botanické zahrady), je zde expozice vodních a bažinných rostlin, popínavé rostliny, expozice léčivých a jedovatých rostlin a další.

Během návštěvy jsem se pochopitelně nejvíce zaměřil na venkovní listnaté dřeviny, a je třeba říci, že dendrologové si zde skutečně přijdou na své. Výsadba dřevin je navíc řešena v řadě případů velmi sympaticky; jsou zde totiž, někdy poměrně vyčerpávajícím způsobem, vysazeny dle rodů. Zvláště zajímavé kolekce mají např. duby, jeřáby, hlohy, jabloně, moruše, lísky, olše, šeříky, růže, kaliny, jírovce a mnohé další. Přináší to jednu velkou výhodu; můžeme vedle sebe pozorovat a všímat si rozdílů u dřevin, které obyčejně nikde jinde vedle sebe nenajdeme, ať už v přírodě, či v jiných botanických zahradách.

Vzhledem ke stáří expozice si můžeme povšimnout leckdy unikátních exemplářů, zvláště některých zajímavých druhů dřevin. Obzvláště krásné (hlavně na podzim) jsou mohutné jedince parocií (Parrotia persica), vysazené na několika místech. Za zmínku stojí dále exempláře dubů, zelkovy (Zelkova serrata), habrovců (Ostrya virginiana), pomerančovky (Maclura pomifera), gumojilmů (Eucommia ulmoides), různých javorů, jasanů, krásné davidie (Davidia involucrata, zvláště nezapomenutelné v době květu) a mnohých dalších. V řadě případů zde vidíme dřeviny, které se na našem území pěstují nejvýš velmi ojediněle, pokud vůbec (např. Heptacodium miconioides, Platycarya strobilacea, Aesculus indica apod.) a rovněž nedorostly takových rozměrů.

Co je pro návštěvníky velmi důležité, označení rostlin, je zde provedeno téměř bezchybně. Je pravda, že jmenovky k rostlinám jsou různého typu a leckdy jsou psané ručně, ale informaci o rostlině se návštěvník vždy dozví a to je podstatné. Vzhledem k obrovskému počtu jmenovek na zahradě je to úctyhodný, avšak nutný kus práce. Pokud dále mohu soudit, rostliny jsou označeny dobře a - alespoň pro mě - sympaticky staromódně, používají se zde starší a více zažitá jména rostlin.

Pokud bych měl shrnout celkový dojem z botanické zahrady, je to (z hlediska nejen dendrologického) území s obrovskou výpovědní a estetickou hodnotou, kde můžeme vidět unikátní sbírku dřevin, a to jak rozsahem, tak i kvalitou jednotlivých exemplářů. Je zde tolik rostlin, že je v podstatě nemožné i při opakované návštěvě seznámit se byť jen s většinou z nich. Velkou roli hraje také doba návštěvy, pokud bychom chtěli vidět co nejvíce dřevin i bylin rozkvetlých (zvláště působivé jsou kvetoucí skalky), vhodný je květen, avšak podzimní návštěva má rovněž velké kouzlo. Pokud tedy bude mít kdokoliv příležitost se do Dahlemu vypravit, mohu návštěvu této botanické zahrady velmi doporučit.

P. Horáček