Konopiště
(seriál Zámecké parky, XIX)

 (18. 9. a 29. 9. 2006)

Zámek Konopiště asi není třeba nějak blíže představovat, je to jedna z našich nejznámějších památek. Pro úplnost si pouze připomeňme, že ho nalezneme jižně od Prahy, asi 2 km daleko od Benešova. Pokud se rozhodnete navštívit jeho interiér, čekají vás hned tři prohlídkové okruhy, známý je zdejší výběh s medvědy a Růžová zahrada se skleníky. Nachází se zde dokonce motocyklové muzeum s částí největší české sbírky motocyklů. V areálu narazíme rovněž na naučnou stezku.

Na místě zámku stávala původně gotická pevnost, později se zde vystřídala řada šlechtických rodů a v roce 1887 koupil panství František Ferdinand d'Este. Za jeho panování byl zámek významně přebudován, od této doby jsou zde také cenné sbírky zbraní či loveckých trofejí. František Ferdinand byl roku 1914 v Sarajevu zavražděn a zámek patřil od roku 1919 státu. Dodnes slouží k muzejním účelům.

Nás pochopitelně ale nejvíce zajímá park, který zámek obklopuje, a je nutno říci, že se jedná o jeden z největších a nejvýstavnějších komplexů, který můžeme v naší republice spatřit. Již ve středověku zde bývala zahradní úprava, obklopující hrad, zahrady jsou doloženy z období renesance. Zřejmě již před rokem 1830 byla dosavadní pravidelná kompozice přetvořena v přírodně krajinářský park. Největší úpravy se ale areál dočkal až za Františka Ferdinanda d'Este, proběhly demolice hospodářských budov a dokonce byla vykoupena okolní pole, přičemž park získává rozlohu více než 220 ha. Plán parku navrhl vídeňský zahradník Karel Mössner a pražský zahradník Rozínek.

Park jako takový je velmi členitý a různorodý. Můžeme zde spatřit jak rozlehlé louky, tak velké lesní komplexy či vodní plochy, terén je rovinatý až poměrně výrazně svažitý. Nadmořská výška je zhruba 345-390 metrů nad mořem. V celém areálu je, kromě zmíněné naučné stezky, také síť cest, díky kterým je možno se pohodlně projít po všech koutech parku. Důkladnější prohlídka areálu však pochopitelně vyžaduje delší čas.

Nalezneme zde zajímavé a vzácné dřeviny, v některých případech výstavní exempláře, jaké hned tak jinde nespatříme. V blízkosti zámku můžeme narazit kupříkladu na svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), v době květu upoutávající nápadnými latami žlutých květů a později zase nafouklými lampiónkovitými plody. Dále zde vidíme stříhanolistý buk Rohanův (Fagus sylvatica 'Rohanii') s červenozelenými listy, který již známe z dřívějších výprav. Bezprostředně u něho je zajímavý dub velkokvětý (Quercus macranthera), který jsme již také poznali; většinou netvoří výraznější kmen, ale větví se blízko nad zemí. Poblíž ještě spatříme lípu řapíkatou (Tilia petiolaris), hezký exemplář velmi úzce rostoucího dubu letního (Quercus robur 'Cupressoides', v parku se nacházejí ještě další jedinci) či šácholan Soulangeův (Magnolia ×soulangeana). V blízkosti zámku se dále nachází například vzrostlý kaštanovník jedlý (Castanea sativa), nepostradatelný sloupovitý dub (Quercus robur 'Fastigiata'), a pokud sejdeme pod zámek směrem ke Konopišťskému rybníku, narazíme například na javor červený (Acer rubrum). Zjara tyto stromy krásně červeně kvetou a na podzim mívají hezky vybarvené listy, v odstínech žluté, oranžové a červené. Na tento strom můžeme v parcích narazit poměrně zřídka, což je škoda, je velmi hezký. Z dalších javorů najdeme po areálu roztroušené pestrolisté kleny (Acer pseudoplatanus 'Variegatum'), v některých případech jsou to krásné solitérní stromy, nezbytné jsou také elegantní javory stříbrné (Acer saccharinum 'Wieri') nebo javor ginala (Acer ginnala). Převislé - smuteční - buky (Fagus sylvatica 'Pendula') již také velmi dobře známe, jsou součástí téměř všech zámeckých parků. Zde můžeme spatřit několik obrovských a urostlých jedinců, které jsou skutečnou ozdobou parku. Stejně tak velmi běžný červenolistý buk (Fagus sylvatica f. purpurea) se zde vyskytuje ve více exemplářích, někdy velmi mohutných. Za pozornost určitě stojí také některé další kultivary dubů, například dub zimní se lžičkovitými listy (Quercus petraea 'Cochleata') nebo několik exemplářů úzkolistého dubu zimního (Quercus petraea 'Mespilifolia'). Zajímavým druhem je také dub bahenní (Quercus palustris), rostoucí nedaleko zámku, dub velkoplodý (Quercus macrocarpa) či dub bílý (Quercus alba). Nepřehlédnutelnými stromy jsou i topoly Simonovy (Populus simonii), které jsou nápadné svými převisajícími větévkami; několik urostlých stromů nalezneme, pokud se pustíme cestou směřující východně od parku, až při samotné jeho hranici. Jistě si také povšimneme celého lesíku korkovníků amurských (Phellodendron amurense), které mají hezky brázditou tlustou kůru a na podzim jsou krásně svítivě žlutě vybarvené. Z dalších dřevin můžeme potkat některé lípy, zvláště lípu zelenou (Tilia ×euchlora), vyskytující se na více místech parku, pak lípu velkolistou (Tilia platyphyllos), zvláště solitérní jedinec v louce východním směrem od zámku, anebo lípu stříbrnou (Tilia tomentosa) - hezký a zajímavý solitérní jedinec roste v louce při jihozápadním okraji parku. U tohoto konkrétního stromu se zdá, že tvoří přechod mezi běžnou lípou stříbrnou a lípou řapíkatou, alespoň co se délky listového řapíku týká. Ještě upozorním na některé jasany, obzvláště hezký je jasan ztepilý s nažloutlými listy a žlutooranžovými výhony (Fraxinus excelsior 'Aurea'), smuteční jasan ztepilý (Fraxinus excelsior 'Pendula') nebo pestrolistý jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica 'Aucubifolia'). V prostoru Růžové zahrady, jejíž popis by vydal na samostatný článek, nemohu opomenout sloupovitě rostoucí exemplář olše (Alnus glutinosa 'Pyramidalis') a v prostoru alpína vidíme velmi urostlý exemplář kompaktního javoru babyky (Acer campestre 'Pyramidalis'). Zde se také nachází liliovník tulipánkovětý (Liriodendron tulipiferum).

Vzhledem k rozlehlosti konopišťského parku není možno vyjmenovat zdaleka všechny zajímavé dřeviny, které zde můžeme objevit. Procházka celým areálem rozhodně stojí za to, a tak, pokud sem budete chtít (třeba opětovně) zavítat, určitě si najděte trochu času k procházce i po vzdálenějších částech parku.

Příště se podíváme na místo, které není sice klasickým zámeckým parkem, ale nemohu ho vynechat. Právě zde, v pražské Královské oboře, jsem sbíral první listy do herbáře a snažil se poprvé stromy poznávat.

Zámek Konopiště

V parku se působivě střídají rozlehlé luční komplexy se skupinami stromů

 

Dva obrovské exempláře převislého buku, sesazené těsně u sebe