Ploskovice

Zámek Ploskovice se nachází na severu Čech nedaleko Litoměřic, uprostřed stejnojmenné obce. Je to poměrně honosná barokní stavba, efektní zejména při pohledu zdola z parku. Vystavěn byl v letech 1720- 25 a v roce 1852 byl upraven; v této podobě zámek přežil do dnešních dnů. Základní budova má po stranách dvě obloukové arkádové galerie zakončené užitkovými budovami, při pohledu shora mírně rozevřené od sebe. Jak v horní části, tak v dolní pod zámkem jsou umístěny kašny. Zámek je veřejnosti přístupný.

Romantický park kolem zámku má rozlohu přibližně 8 ha; základní koncepce pochází zhruba z roku 1720, původně zde byla pouze barokní zahrada. Základní rysy, jako je osové řešení přes vstupní pavilon skrze alej až po mariánský sloup se zachovaly i přes všechny pozdější změny dodnes, avšak celkové přísně pravidelné uspořádání úpravy bylo po roce 1816 změněno na park přírodní. Terén je zde mírně svažitý v nadmořské výšce kolem 220- 230 metrů. Park má zhruba čtvercový půdorys a nacházejí se v něm některé velmi cenné dřeviny, s jakými se můžeme setkat poměrně zřídka.

Hned při vstupu si za branou všimneme mohutného pestrolistého javoru klenu (Acer pseudoplatanus ´Variegatum´) a velkého javoru babyky (Acer campestre). Shora před zámkem roste velký exemplář stříhanolistého jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum ´Laciniata´), který má čepel lístků silně redukovánu pouze na zubaté zbytky kolem hlavních žilek. Celá dřevina proto má velmi jemný vzhled a takto vzrostlým exemplářem se může pochlubit málokterý park. Za druhou arkádou, v hlavní části parku, uvidíme další dřeviny, mezi něž například patří jírovec žlutý neboli pávie žlutá (Aesculus flava), severoamerický jírovec kvetoucí zelenožlutými květy. Dále se zde setkáme s rovněž severoamerickým ořešákem černým (Juglans nigra), který má velké zpeřené listy, složené z více lístků než klasický ořešák královský. Můžeme zde spatřit i zajímavý jednolístkový jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Diversifolia´). Velká část parku, kterou vlastně zámek obcházíme, má lesní ráz, dřeviny zde rostou poměrně hustě a jsou většinou domácí či zdomácnělé.

Přijdeme-li k zámku zespodu, odkud je pohled na něho nejatraktivnější, nalezneme některé další pěkné dřeviny. Na první pohled zaujmou obzvláště mohutné pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa) přímo před zámkem, které jsou nápadné velkými listy a zejména atraktivní svými fialovými květy sestavenými do velkých květenství. Pochází ze střední Číny. Dále je zde k vidění hezký nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus), původem ze Severní Ameriky, který má neobvykle velké, 2x zpeřené, až jeden metr dlouhé listy a tlusté, parožnaté větve, díky nimiž vypadá zajímavě i přes zimu po opadu listů. Ještě zde můžeme spatřit klasický kaštanovník jedlý (Castanea sativa). Z dalších význačných dřevin nemůžeme opomenout malebný exemplář javoru dlanitého (Acer palmatum), původem z Japonska, Koreje a Číny, jež je velmi ušlechtilou dřevinou s mnoha stovkami krásných kultivarů, které po celý rok hýří nejrůzněji zbarvenými listy, a dále na katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides), ozdobnou dřevinu s velkými listy, hezkými bílými květy ve velkých latách a posléze neobvyklými, velmi dlouhými a úzkými plody, dlouho na stromě vytrvávajícími, pocházející z jihu USA. Nakonec si můžeme ještě povšimnout platanu javorolistého (Platanus hispanica), stromu, který dorůstá velkých rozměrů, je velmi malebný a má krásně barevně odlupčivou borku.

Z jehličnanů stojí za pozornost urostlý smrk východní (Picea orientalis), zerav (Thuja orientalis) či některé borovice (Pinus).

Zámek Ploskovice je zajímavá a atraktivní stavba, a spolu se svým pěkným parkem určitě stojí za návštěvu. Příště si něco řekneme o zámku a parku ve Slatiňanech u Chrudimi.

Pohled na zámek z horní části parku

Pohled ze spodní části parku; před zámkem jsou nápadné především krásně urostlé pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa)

V parku se vyskytují rovněž vzrostlé javory dlanité (Acer palmatum)